VÝSTAVY MAJÍ SMYSL

Do chomutovské galerie Lurago vešla rozvážným krokem skromně vyhlížející paní. Prošedivělé vlasy, sportovní červená bunda, v jedné ruce opratě černého psíka neurčité rasy, v druhé bílou hůlku. „Co tady chce nevidomá…?“ napadlo mne v první chvíli. Přijela z Prahy na přednášku o sebepoznání. „Máte tady výstavu BARVY A TVARY?“, zašeptala. Přitakal jsem.

   Po důkladné zevrubní půlhodinové prohlídce mých obrazů a soch jsem pochopil mnohé…

Smysl mých reliéfních a strukturálních obrazů mi byl nyní víc než jasný. Každé vystavené dílo si pozorně četla bříšky svých prstů a já jí k názvům popisoval barvu každého obrazu. Nevidomá mi otevřela oči, naráz jsem uviděl spoustu nových věcí. Úžasný pocit! Jak kdyby někdo dekódoval mou tajnou řeč. Dotyčná četla brailovým způsobem, usmívala se při tom chápavě a chválila každé dílo s nadšením. Tak zaujatého diváka jsem v galerii ještě nikdy nespatřil.        

                                                                                                     

                                       Lurago 12.11.2009